1. (o co) narazil se, utrpět náraz; [o osobě] nárazem se zranit, udeřit se: ne tak sú se o břeh obrazyly [lodě] TrojO 48a (var. v. obrážěti sě 1); oň [tvrdý kámen] se každý živý člověk utkne a oň se obrazy i urazí TkadlB 79b; kto v ni [tvář] udeří mne, jako skále nic neuškodí, ale sám se velmi raní neb obrazi PříbrZamP 207b (~M, ~A)

2. (o co) odrazit se (od něčeho), nárazem (na něco) dostat jiný, zpravidla opačný směr: když sě ti [větrové] z mořě poberú a u povětřie sě sberú, divněť sě velmi obrzazye (m. obrazye) VítAlan 9a; leč by sě o zdejší túhu a o smutek tak obrazylo [srdce], že by, nechaje túhy a smutka, tam [k nebesům] sě povzdvihlo ŠtítVyš 108b (v obraze); nedajte sebú točiti [lodi u břehu] vlnami tohoto světa zabylého, ať se o vy obrazyecz zmiší ŠtítKlem 71b; a tak jest jich [pokrytců] křesťanstvie toliko do trpělivosti, tuť se stavie a jako o tvrdú skálu obrazie, od niež odpadnú šeredně PříbrZamP 235b

3. v čem, v co, na čem [v mysli] odrazit se, najít odraz, znovu se vyjevit: i to sě jemu [Josafatovi] obrazy u mysli, ješto die Kristus ŠtítBarlB 153 (se jemu v mysl obrazi ~K, se jemu obrazy na jeho mysli ~S, ~U)

4. v co [špatného] proměnit se, zvrhnout se: dobrost v zlobu sě obrazy, dobrá vášně sě pokazi AlxV 1928 (v rýmu). – Srov. obrátiti sě